Lysebeth André van: Tantra, kult ženského principu aneb jiný pohled...

Některé aspekty indického tantrismu nejsou, pravda, mimo Indii lehko pochopitelné. Každý však může vyhovět základům, které nejsou synonymem bizarních či perverzních sexuálních obřadů. I když tantra v sobě úmyslně zahrnuje sexuální energii, nemají cviky nic společného s pohlavním pudem. Tantrismus je zejména rozšířením vědomého pole, uvědoměním si kosmických aspektů života. Každá zkušenost, ať jakkoli všední, se může stát tantrickou. Například "tantrická sluneční koupel".

Jak? To je velmi prosté! Zatímco se můj netantrický soused, který vedle mne leží na sluneční pláži, opaluje, já přijímám maximum tělesných pocitů: teplo, kontakt kůže s podložkou, prsty v písku, vítr ve vlasech, mořský vzduch atd. To je první etapa. Potom jde o to "zvesmírnit" tento prožitek a reálně si uvědomit slunce.

Obvykle je pro mě slunce tím, čím bylo pro předky: velkou koulí vysoko na nebi. Když řecký myslitel tvrdil, že je velké jako Akropole, narážel na nedůvěřivost, ba i nepřátelství u svých spoluobčanů. Dnes každý školák ví, že je milionkrát větší než Země. Uvědomujeme si to však doopravdy? Pochybuji o tom. Vědět, že sluneční energie ještě před osmi minutami byla uvnitř slunce, mě nepřekvapuje, protože vím, že světlo cestuje rychlostí 300 000 km/s, což je bezmála osmkrát okolo zeměkoule. Abych zkonkretizoval nesmírnost této vzdálenosti, představuji si dálnici Země-Slunce. Při rychlosti 100 km/hod. bych bez jediného zastavení potřeboval šestnáct let, abych ujel těch patnáct milionů kilometrů!

Na pláži se pokouším proměnit tato suchopárná čísla v konkrétní zážitek. Myslím na rozlehlost prázdného zmrzlého prostoru (-273 st. C), který mě odděluje od Slunce. Vnímám jeho světlo jako vodopád fotonů, miniprojektilů, které do mě narážejí a pronikají mnou.

A lépe: světlo je skutečně sluneční substance, která byla před osmi minutami ještě ve hvězdě. Spojuje mě s ní tedy stálý proud. Doslova se koupu ve Slunci, vstřebávám do sebe jeho hmotu. Pokouším se rovněž, ostatně zbytečně, tak je to úžasné, zviditelnit tuto hmotu v erupci, která vyvrhuje žhavou hmotu na stovky a tisíce kilometrů od jeho povrchu. Vidět to zblízka by bylo hrozné, fyzicky nemožné. Sopka v erupci je působivá. Představte si však celou naši planetu proměněnou v sopku: ohromující podívaná. Znásobte to... 33 000 krát pro Slunce! Žádná lidská psychika by tomu neodolala...

(str. 200)