Megre Vladimír: Anasta (Anastasia 10)

"Člověk, jenž založil rodový statek, v něm může shromáždit duše zemřelých příbuzných a ony mu budou vděční za tento velký skutek. Jako strážní andělé budou ochraňovat rodový statek a člověka, který jej vytvořil. Ve vesmíru nic nemizí beze stopy, jen přechází z jednoho stavu do jiného. Když člověk umírá a jeho smrtelné tělo předávají zemi, vyrůstají z něj stromy, byliny a květiny. Tělo přechází z jednoho stavu do jiného."

"A co se odehrává s hlavním energetickým komplexem - s lidskou duší?"

"Nejdřív se vznáší nad místem, na němž je pohřbeno tělo. Proto se podle některých náboženství zemřelý člověk nepohřbíval hned. Když se lidské tělo spojí se zemí, když člověka pochovají na hřbitově, Duše se vznáší nad tím místem, kde bylo pohřbeno tělo. Nějakou dobu se příbuzní nacházejí vedle hrobu. Duše, zbavená těla, a tedy zraku a sluchu, nevidí a neslyší, může však cítit, když se o ní mluví a myslí se na ni. Pokud se o ní mluví dobře, je jí dobře, pokud špatně - cítí se špatně..."

(str. 103)