Novinky
20.01.2022
Výsledky tipovací soutěže - který výrok vyhrál?
V době od 6. do 16. 1. 2022 probíhala tipovací soutěž, kdy jste měli zkusit odhadnout, jaký z výroků Olivera Wapittiho zvolí nejvíce odpovídajících. V... číst celé
27.05.2021
Jaký je smysl života? Koláčové grafy.
Rád bych se podělil o zajímavé výsledky naší ankety a děkuji tímto všem odpovídajícím (celkem vyplnilo dotazník 128 čtenářů). Odpovídající vybírali v... číst celé
10.05.2021
Od 10.5.2021 je otevřeno opět v plném rozsahu
Od 10.5. nás můžete navštívit opět v běžném režimu. Omezení jsou minimální - konkrétně 5 zákazníků najednou v prodejně, k čemuž stejně obvykle nedochá... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
21.01.2022 E-novinky
E-novinky k 20. 1. 2022
Nový Logos 2020 | 46 výherců - kdo tipoval správně? | do 26.1. Vzestup bez dopravného číst celé
10.01.2022 E-novinky
E-novinky k 6. 1. 2022
Marie Brožová: Zatoulaní andělé | Tipovací soutěž: jak odpoví ostatní - zahrajte si | Pjér la Šé'z: In Deos číst celé
10.01.2022 E-novinky
E-novinky k 10. 12. 2021
Richard Rudd - nová kniha | David R. Hawkins - nová kniha | objednávky pod stromeček ještě do úterka číst celé
Zobrazit všechny články
Slovensko

Další podání na Slovenskou poštu je plánováno na 3.2.2022. Uzávěrka objednávek 31.1.22 v 10:00 hod. Pro ceny v eurech přepněte prosím měnu v horním řádku vpravo.

  1. Úvod
  2. Knihy
  3. nové
  4. novinky + nezařazené
  5. Moučka Ladislav: Jan Blažej Santini Aichel

Moučka Ladislav: Jan Blažej Santini Aichel

  • Doporučujeme
  • Doprava ZDARMA

zcela ojedinělá práce, které autor věnoval 12 let svého života, kdy proměřoval tisíce rozměrů mnoha staveb a doma poté hledal geometrické souvislosti ( 472 str. V4) (vydání Půdorys 2018)

JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL - Geometrický odkaz českého středověku vrcholnému barokuKniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální ... celý popis
Dostupnost
nová - máme 5 ks
Doporučená cena:
4 700,00 Kč
4 700,00 Kč
4 272,73 Kč
bez DPH
ks
Číslo produktu:UV041---črV4-447
EAN kód:9788086018447
Nakladatel:Půdorys
Autor:Mo
Aura:5:5:5
Barva:čr
Hlídat cenu / dostupnost
Bližší informace
JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL - Geometrický odkaz českého středověku vrcholnému baroku

Kniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi.Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb. Nezměněnýproporční modul totiž nalézáme od nejstarších raně středověkých staveb, přes geometrický gotickýklíč uplatněný při návrhu Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, až po barokní gotiku JanaBlažeje Santiniho.

Téma knihy je proto rozděleno do tří částí:

  • První část (str. 21–102) s názvem STROM ŽIVOTA pojednává o geometrii raně středověkýchstaveb na našem území. Bylo vybráno třináct rotund a půdorys základů stavby byzantského typu,neznámého zasvěcení, objevené v letech 1969–2018 na pražském Vyšehradě. Těchto čtrnáct stavebtvoří ukázku kompozičních půdorysných návrhů v rozmezí 10. – 13. století.
  • Druhá část (str. 103–178), pojmenovaná MATKA KATEDRÁLA, obsahuje přesné půdorysnéi výškové zaměření Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato měření zachycujítři hlavní stavební etapy od založení katedrály v roce 1344 až po její novogotické dokončení nakonci 19. století.
  • Třetí část (str. 179–469) JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL – vlastní těžiště knihy – je založenana novém zaměření a matematizaci jeho základních děl. Pro tuto část bylo vybráno devět Santinihocentrálních staveb.
Použití společné kompoziční sítě je doloženo formou postupných geometrických krokůu čtyřiadvaceti autentických staveb. To umožnilo provést srovnávací analýzu a následné vytvořenímatematických modelů. Potvrzení správnosti postupů je u každé stavby zvlášť podloženo metodoudvojího a vícenásobného důkazu.

Poněvadž se proporční systém objevil již v počátcích šíření křesťanství v našich zemích, lzetéměř s jistotou předpokládat, že k nám byl importován souběžně s novou vírou. Z geometrickýchanalýz vyplývá, že proporční kánon byl až úzkostlivě dodržován, a že už dávní stavitelé ho chápalijako univerzální a tradiční.

Kniha znovuobjevuje kontinuitu stavební tradice v naší zemi. Je tedy přínosná nejen k hlubšímupochopení Santiniho díla, ale zároveň přibližuje jednu z dosud skrytých stránek raně středověkéhoa gotického myšlení. Objevený geometrický systém v budoucnu umožní i přesněji porozumětsakrálnímu stavitelství v širším evropském kontextu.
SEZNAM VYBRANÝCH STAVEB

  1. rotunda sv. Petra a Pavla v Budči,
  2. rotunda sv. Víta na Pražském hradě,
  3. základy byzantského kostela neznámého zasvěcení na pražském Vyšehradě,
  4. rotunda neznámého zasvěcení v Ducovom – Kostolci.
  5. rotunda Nalezení sv. Kříže Menšího v Praze,
  6. rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci,
  7. rotunda sv. Vavřince v Praze,
  8. rotunda sv. Longina v Praze,
  9. rotunda sv. Jana Křtitele v Praze,
  10. rotunda Nar. Panny Marie v Holubicích – okres Praha-západ,
  11. rotunda sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině v Praze,
  12. rotunda sv. Michala v Perschen v Bavorsku,
  13. rotunda sv. Jiřího a sv. Vojtěcha na hoře Říp,
  14. rotunda sv. Martina na pražském Vyšehradě.
  15. Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
  16. kaple sv. Anny v Panenských Břežanech,
  17. kaple Jména Panny Marie v Mladoticích,
  18. poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici,
  19. poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna,
  20. Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou,
  21. Mariánská studna ve Studničním stavení v konventu ve Žďáru nad Sázavou,
  22. poutní areál a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou,
  23. návrh nerealizované kaple Nejsvětější Trojice v Rozsochatci, k níž se dochovaly dva
  24. zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou.

INFORMACE O KNIZE

Kniha formátu A3 (297 x 420 mm) je celobarevná. Na 474 stranách podává 564 kótovanýchvýkresů a ilustrací doprovázených rozsáhlým výkladem. Dále obsahuje čtyřicet fotografiíod Věroslava Škrabánka.

Kniha je vytištěna na kvalitním 150gramovém Gprintu, ručně vázaná v pevných deskách s přebalema uložena v ochranném knižním kufru. Její celková váha činí cca 5,8 kg.


První předmluva knihy, kterou napsal doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc.(vedoucí katedry teorie a dějin umění AVU).

GEOMETRIE JAKO JAZYK ARCHITEKTURY

Jiří T. Kotalík

O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovalacelá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin uměnía architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujícíchkružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů. Je to svůdnéa nakažlivé. Protože když máte motivaci a použijete kružítko a trojúhelník, pak vám prakticky nakaždém plánu něco zajímavého zhruba vyjde. Problém je ale právě ve slovíčkách „zhruba“a „přibližných“. Druhým problémem je důsledné poměřování vzniku stavby s tehdejším stavemznalostí geometrie a za třetí je to role závazných vzorů a kultovních ikonických staveb, která másvoji dlouhou tradici a kontinuální setrvačnost.

Protože matematické vědy jsou založené na přesnosti, odmítl se Ladislav Moučka smířits obecným používáním neautorizovaných vágních půdorysů nejasného původu a přibližnéhoměřítka. V přesvědčení, že základní podmínkou pravého poznání a správné interpretace stavby jejejí co nejobjektivnější a nejpřesnější zaměření, pokusil se ho pořídit znovu, zcela od začátku.

Počátkem soustředěného desetiletého bádání a prvním dílčím výstupem byla před deseti letysešitová monografie velkého formátu, přinášející přesné zaměření zámecké kaple sv. Annyv Panenských Břežanech.

Výsledky jeho práce průběžně ocenily a přivítaly největší kapacity oboru, historik architekturya nejzasvěcenější znalec Santiniho díla Mojmír Horyna a matematik Petr Vopěnka, dnes již bohuželoba zemřelí. Jejich zájem a povzbuzení bylo pro Ladislava Moučku impulsem k další práci.Postupem času se koncepce zamýšleného projektu měnila, až opustila původní myšlenku sériesamostatných monografií a dospěla k syntetickému útvaru, který komplexně pojednává úlohugeometrie v architektonických konceptech vybraných staveb Jana Blažeje Santiniho Aichela. Tétomonografii předcházela nedávno vydaná další kniha Ladislava Moučky Matka katedrála, věnovanárománské a gotické podobě katedrály sv. Víta na Pražském hradě a nejstarším českým rotundám.Lze ji považovat za jakýsi předstupeň či ouverturu této publikace.

Výběr Santiniho staveb byl ve finální podobě publikace logicky zúžen na díla klíčováa nejvýznamnější, s akcentem na stavby pracující s centrálním půdorysem, což bylo jeho životnítéma. Do souboru bylo zahrnuto celkem osm Santiniho realizací a jeden neprovedený projekt.Kritickým rozborem všech existujících zaměření, projekcí historických plánů a vedut a vlastním conejpřesnějším měřením, kombinujícím laserové technologie v konfrontaci s klasickým fyzickýmproměřováním in situ, shromáždil Moučka množství podkladů, které potom podrobil kritickésrovnávací analýze. Jejím výsledkem jsou samostatné kapitoly, které ozřejmují způsob vytyčeníjednotlivých staveb, geometrické rozbory a matematické modely doplněné komentářem.Na těsnou souvislost geometrie a matematiky i na význam číselné symboliky v Santiniho tvorběpoukazovali v minulosti ve svých dílčích příspěvcích již Václav Richter, Jaromír Neumanna Mojmír Horyna. A to především v oblasti ikonografie a ikonologie, ale i čisté geometrie.Předpokládala se jakási skrytá kompoziční struktura, jakýsi společný kód, ale nedařilo se jejednoznačně určit. Moučka svými rozbory tuto teorii nejenom beze zbytku potvrdil, ale zjistil, žejednotný společný model, závazný pro všechny zkoumané stavby, byl aplikován neobyčejnědůsledně a přesně. Pracovní hypotéza vedla autora k předpokladu, že zřejmě existuje nějakývzor-model, který byl Santinim použit a poté variantně uplatněn na jeho stavbách.A tento vzor se mu nakonec podařilo objevit v půdorysu chóru katedrály sv. Víta na Pražskémhradě. Přesným zaměřením autentické stavby Matyáše z Arrasu bylo potvrzeno, že právě ona jeoním předpokládaným a hledaným modelem. Vše do sebe zapadlo s překvapivou snadnostía samozřejmostí. Možná to není zas tak veliké překvapení, uvážíme-li základní význam této stavbynejen v rámci počátků české gotiky a vývoje gotické architektury, ale obecně v kontextu českéstátnosti, kulturních dějin a historické kontinuity naší vlasti. Santini navíc tuto stavbu důvěrně znal,narodil se v okrsku zdejší farnosti, v katedrále byl pokřtěn a on i jeho otec a bratři zde pracovali.Vazba Santiniho tvůrčího génia na středověk tak dostala novou kvalitu, podtrhující jehoprogramový historismus a hledání inovace barokních principů v inspirativním českém prostředí.Bylo tak potvrzeno, že modely středověkého myšlení a četné goticismy lze spolehlivě doložiti v dílech stojících dosud mimo proud řazený do fenoménu barokní gotiky. Tím byl vyčerpávajícímzpůsobem naplněn podtitul knihy Geometrický odkaz českého středověku vrcholnému baroku.Možná jsme to předpokládali, ale netušili jsme, s jakou dokonalostí a na svou dobu ohromujícípřesností Santini tento princip na své stavby aplikoval.

Rozsáhlý text doplňují četné grafické výkresy, které jsou těžištěm knihy. Komplementárnímdoplňkem jsou i osobitě viděné fotografie Věroslava Škrabánka. Výklad postupnými kroky popisujezákonitosti zkoumaných staveb a odhaluje jejich rozměrové a proporční vztahy ke katedrálesv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, která je chápána jako ideová matrice celé této skupiny staveb.Jejich půdorysné analýzy na základě principu osové symetrie jsou přesvědčivé a instruktivní,rekonstruují původní zamýšlený tvar stavby a umožňují vnímat a pochopit i jejich algebraickousyntézu. Autor se věnoval studiu vztahu celku a jeho součástí a důsledně hledal vazby na biblickétexty a číselnou symboliku. Jak sám v textu píše: „Matečná geometrická kompoziční struktura takv abstraktní formě a komprimované podobě zobrazuje klíčové biblické ideje, které jsou navenekzrcadleny v proporčních poměrech staveb.“ To je vlastně podstatou této knihy, zdůrazňující funkcigeometrie jako jazyka architektury. Autor si postupně klade otázky a nespekulativně, alepragmaticky a v logickém pořádku na ně nalézá odpovědi.

Moučkova kniha je výsledkem vytrvalé a cílevědomé práce, stovek hodin zaměřování v terénu,ověřování těchto měření a soustředěného prověřování a vynášení naměřených hodnot, včetněrůzných nepravidelností a anomálií, na ně navazujících úvah a jejich vyústění v podoběgeometrických schémat a matematických modelů. Je výsledkem seriózního vědeckého výzkumu,propojujícího několik oborů a kombinujícího základní a aplikovaný výzkum i konfrontaci exaktníchmetod s duchovním dědictvím náboženské věrouky a spirituality. Autor přitom dokonale využil svůjpotenciál a podrobné znalosti euklidovské matematiky a významu posvátných čísel v biblickýchtextech i v dobových kázáních a stavební praxi. To vše dokázal erudovaně, přesvědčivě a přímočařeaplikovat na autentické stavební konstrukce.

Práce potvrdila výjimečné postavení a kreativitu architekta a myslitele Jana Blažeje SantinihoAichela a zároveň přinesla klíč k poznání a pochopení jeho díla, včetně rafinované a osobitérytmizace jeho staveb. Ladislav Moučka zcela jasně potvrdil závěry Mojmíra Horyny o tom, žeSantiniho dílo je ve své podstatě projevem strukturálně jednotného stylu. Lze konstatovat, že prácepřináší i řadu cenných impulzů k obecnému pojetí geometrie v architektuře, procesu projekčníhomyšlení či středověké a barokní stavební praxe a práce s šablonami kamenosochařských prvků.Autor tak potvrdil Santiniho zcela výjimečné postavení v kontextu vývoje světové architekturyté nejvyšší kategorie. Zároveň inspirativně přispěl k ozřejmení existence významného a obecnéhoprincipu pratypu a jeho uplatnění v podmínkách konkrétních staveb a dobových souvislostí.A v neposlední řadě pak doplnil dosavadní znalosti o české architektuře vrcholného barokaa o jejím předním tvůrci.Několik slov autora

O Janu Blažeji Santinim Aichelovi se již napsalo mnoho, a proto jen krátce z toho, co o něm víme,jak si ho představuji. Necelých čtyřicet sedm let krátkého života, rozděleného létem roku 1700 nadvě poloviny, z nichž ta druhá je naplněna intenzivní prací. Patrně drobnější postavy, nápadněkulhající. Ví, že si na něho lidé potajmu ukazují. Občas za zády zaslechne posměšky dětí, a ty jehovlastní umírají… Pronásledován těžkými osudovými ranami, vyvažovanými jen mimořádnýmtalentem, který mu zajistil přízeň církevních řádů, a tím i společenský respekt. Avšak stále sám vesvých myšlenkách, sám mezi lidmi. Z bolesti a talentu se rodící genialita. Téměř hmatatelný sporpekla s nebem poznání je až faustovský. Jak vyplývá z korespondence, kulhavý ďábel a velikésvětlo architektury. I když to první označení je míněno více ironicky, je pod tím cosi hlubocebolestného.

Je zřejmé, že Santiniho dílo přesáhlo rámec doby, v níž žil. Jeho stavby jsou natolik přesné, žeznáme-li kompoziční síť, můžeme od jedné stavby k libovolné další počítat se stejnou lehkostí,s jakou se třeba procházíme parkem. Z tohoto pohledu se stavby jeví spíše jako skořepiny těsněobepínající geometrické rovnice. To jim propůjčuje zcela unikátní proporční rytmus, který z nichpodvědomě vnímáme a který považujeme za harmonický.Srovnávací studie ukazují, že Jan Blažej Santini důvěrně znal rozměry pražského Chrámu sv.Víta, Václava a Vojtěcha a že kompoziční vzory, které používal, nalezl právě v něm. Svatovítskákatedrála se stala ideovou matricí – Matkou – jeho díla. Rozměry staveb i kompoziční postupy topotvrzují.

Co je na tvorbě Jana Blažeje Santiniho geniální, není ale ve skutečnosti vlastně vůbec vidět.Soubor vybraných staveb tvoří díky užití téže kompoziční sítě a jednotkové míry jedinečnýa nedělitelný celek, proporčně a rozměrově sladěný se Svatovítským chrámem. Z rozměrů jednéstavby lze geometrickou cestou odvodit míry a proporce stavby následující. A právě o tom knihapojednává.


Zamysleme se nad tím však ještě komplexněji.

Mnohem starší raně románské rotundy využívají sice ve zjednodušené podobě, ales mimořádnou přesností stejnou kompoziční síť. Geometrické analýzy půdorysů čtrnácti stavebz tohoto období dokládají, že jde o cílený záměr.

Svatovítskou katedrálu na přání Karla IV., tehdy markraběte moravského, a jeho otce JanaLucemburského navrhl Matyáš z Arrasu. Architekt francouzského původu, znalý geometriegotických katedrál, použil v půdorysném návrhu Katedrály sv. Víta tutéž kompoziční síť. Jehonástupce Petr Parléř ji musel znát také, jinak by nebyl schopen ve stavbě pražské katedrálypokračovat.

Geometrické vlastnosti této kompoziční sítě zároveň přesně a logicky korespondují s biblickoučíselnou symbolikou, obsaženou v kněžském kodexu. Kompoziční síť tedy proporčně souzní sezákladními biblickými idejemi. S tím samozřejmě každý nemusí souhlasit, ale stavitelům sakrálníarchitektury bylo Písmo svaté nejvyšším zákonem.

Vznik nejstarších rotund na našem území můžeme spojovat s expanzí Velké Moravy v obdobíbyzantské cyrilometodějské misie a se zaváděním staroslovanské liturgie. Rotundy zde ale vyrůstajíještě dlouhou dobu po zániku Velkomoravské říše. Výchozí návrh Svatovítské katedrály, kterýprovedl francouzský architekt, je koncipován po vzoru katedrál ve městech Rodez a Narbonnev duchu jihofrancouzské poklasické gotiky. Santiniho stavby jsou ovlivněny vrcholným italskýmbarokem a vznikají v rekatolizací poměrně stabilizovaném středoevropském regionu se zpevněnouvazbou k Římu.

Zjednodušeně to můžeme vnímat jako tři myšlenkové cesty, které se zde v rozmezí přibližněosmi set let překřížily. První je jihovýchodní raně románská, druhá je západní gotická a třetí jižní jebarokní. Ač se každá z těchto cest zrodila na jiném místě, v jiném čase a v odlišném křesťanskémprostředí, jsou geometrické koncepce návrhů staveb podobné. Proporčním modulem je pokaždézáklad kompoziční osnovy Stromu života, nebo geometrický klíč, který se k jeho konstrukcivztahuje. To znamená, že bychom měli předpokládat společný ideový zdroj.

Přesně stejná geometrická konstrukce Stromu života je ovšem mnohem starší než nejstaršírotundy a o dost starší než počátky křesťanství. Stavitelé tedy pracovali s archetypem. Do jaké mírytuto abstraktní geometrickou matrici naplňovali novým obsahem a jak dalece si její stáříuvědomovali, již asi plně nepochopíme. Můžeme se ale pokusit o biblickou interpretaci, aby všemtřem cestám zůstala platforma Písma svatého jako společného myšlenkového zřídla.

Ladislav Moučka

Zboží zařazeno v kategoriích
E-novinky jednou za 14 dnů
při zájmu o zasílání novinek vložte prosím Váš e-mail
Neváhejte se zeptat:
Po-Pá 10-18
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz