Ohiyesa: Duše indiána a další zápisky

Narodil se v roce 1858 v jižní Minnesotě, navštěvoval postgraduální studia a radil americkým prezidentům. Vždy směřoval své úsilí k většímu porozumění mezi indiány a bělochy. Ke konci života se vrátil do rodných lesů Středozápadu a věnoval se tradičnímu životu, často najednou odešel na několik měsíců žít sám do lesů.

Toto vydání čerpá z několika Ohiyesových knih, včetně jeho klasického díla Duše indiána, a splétá dohromady jednotlivé výňatky tak, aby nechal zaznít duchovní vizi, kterou jsou všechny Ohiyesovy spisy a promluvy prodchnuty. Kniha obsahuje Ohiyesův náhled na cesty ducha, cesty lidí, příchod bílých způsobů a jeho nářek za ztracenou vizí...Příroda a samota

Jako děti přírody jsme vždy pohlíželi na koncentraci obyvatelstva jako na plodnou matku všeho zla, morálního, stejně jako tělesného. Nebyla to tehdy výlučně naše ignorance nebo neprozíravost, že jsme nezakládali trvalá sídla a nerozvíjeli materiální civilizaci. Vždy jsme věřili, že jídlo je dobré, zatímco obžerství zabíjí, že láska je dobrá, zatímco chlípnost ničí a neméně obávaným než mor, který jde v patách přeplněným a nezdravým obydlím je ztráta duchovní síly, která je neoddělitelná od příliš těsného kontaktu s našimi blízkými.

Všichni, kdo tráví hodně času v přírodě, ať již indiáni nebo jiné národy, vědí, že existuje magnetická a mocná síla, která se akumuluje v samotě, ale rychle se ztrácí životem v davu. I naši nepřátelé uznali, že pro určitou přirozenou sílu a klid, zcela nezávislé na okolnostech, nemají američtí indiáni ve světě rovného.

(str. 29)