Novinky
22.10.2020
Provoz částečně omezen
Zasílání zásilek a výdej objednávek bez omezení. Od 22.10. do 3.11. prodejna pro maloobchodní prodej uzavřena - možné pouze GLS, výdej objednávek, do... číst celé
06.10.2020
Říjnové odpočítávání
Říjnové odpočítávání je do odvolání pozastaveno. Pokračovat bude až po obnovení povolení maloobchodního prodeje. Děkujeme za pochopení. číst celé
Zobrazit všechny novinky
Slovensko

Další podání na Slovenskou poštu je plánováno na 19.11.2020. Uzávěrka objednávek 16.11. v 10:00 hod. Pro ceny v eurech přepněte prosím měnu v horním řádku vpravo.

  1. Úvod
  2. Knihy
  3. nové
  4. duchovní učitelé
  5. Steiner Rudolf: Podstata včel - kosmická chemie

Steiner Rudolf: Podstata včel - kosmická chemie

Proč se včely rojí? Jaká je souvislost mezi úlem a lidskou hlavou? Jak souvisíobrna s půdou Země? Proč nemohou koně počítat? ( 290 str. V5) (vydání Fabula 2016)

PŮSOBNOST LÁTEK VE VESMÍRU A V LIDSKÉMTĚLE: ŽELEZO A SODÍKDobré ráno, pánové. Napadlo někomu něco?Tázající se: Myslím, že ještě očekáváme, že nám pan ... celý popis
Dostupnost
nová - máme 1 ks
Doporučená cena:
289,00 Kč
269,00 Kč
244,55 Kč
bez DPH
ks
Číslo produktu:BT063
EAN kód:9788087635414
Nakladatel:Fabula
Autor:St
Aura:3:3:3
Barva:
Hlídat cenu / dostupnost
Bližší informace

PŮSOBNOST LÁTEK VE VESMÍRU A V LIDSKÉMTĚLE: ŽELEZO A SODÍK

Dobré ráno, pánové. Napadlo někomu něco?

Tázající se: Myslím, že ještě očekáváme, že nám pan doktor řekne něco bližšího k hvězdným souvislostem.

Dr. Steiner: Nuže, pokusil bych se dnes tedy navázat na to, co jsme si říkali posledně, abych to ještě poněkud dále rozpracoval. V krátkosti bych to zopakoval: Zjistili jsme, že všechno, co se ve vesmíru odehrává pravidelně, tedy řekněme například to, co v pohybu Slunce způsobuje den a noc, nebo co způsobuje roční období, že to má souvislost také s tím, co je v člověku nutné. V člověku je nutné, aby při střídání bdění a spánku docházelo k příjmu potravy atd. Když se na to všechno v člověku podíváme, tak to souvisí s tím, co tedy může astronomie spočítat jako pravidelné. Naproti tomu to, CO se tak pravidelně nevyskytuje - co se sice také dá v jistém smyslu SpOčítat, ale co se zkrátka takto pravidelně nevyskytuje, například kornety a meteory — tyto jevy souvisí se vším tím v člověku, co je svobodnou vůlí, co tedy v člověku vytváří svobodnou vůli.

Tady se musíme především podívat na jednu látku, která je obzvlášť důležitá, látku, která se vyskytuje ve velkém množství na naší Zemi, která se však vyskytuje také všude ve vesmíru a která, když na Zemi padají takovéto meteory, je právě v těchto meteorech obsažena. Touto látkou je železo. Železa je na naší Zemi obsaženo tolik že můžeme říci: Železu vlastně vděčí celá novější kultura a civilizace za svou existenci. — Jen si uvědomte, k čemu všemu se železo používá! Teprve teď se začíná vyrábět ledasco z věcí, které nejsou železem; ale po celá dvě poslední století se skutečně všechno, co se vlastně objevilo, co vyvolalo jak onen velký současný pokrok, tak i ony současné sociální stavy, událo skrze železo. Ve vesmíru musíte všude předpokládat železo, právě z toho důvodu, že když něco spadne dolů na Zemi, tak je to ze železa.Nyní se ale podívejme na železo v našem vlastním lidském těle. Tady je velice pozoruhodné, že člověk, jakmile vstoupí do pozemského života, požívá to, co obsahuje nejméně železa:mléko. Mateřské mléko obsahuje sotva nějaké železo. Takže můžeme tedy říci: Člověk začne teprve během svého života přijímat železo v potravě. Co to ale znamená?

Inu, pánové, když se na takové dítě podíváte, tak sebou ovšem dosti mele; a také už sní. Avšak dítě nemá ještě ani libovolné myšlení, ani jinak svobodnou vůli. Tou měrou, jakou se dítě dostává ke své svobodné vůli, je odkázáno na to, aby Přijímalo železo. Z toho tedy vidíte, že železo je vlastně nutné pro svobodnou vůli. A chceme-li například u člověka, který chraptí, který nějakým způsobem chraptí, který má slabý hlas, Přijít na to, co je vlastně příčinou, pak musíme především vyšetřit jestli má dostatek železa. Neboť u toho, kdo má železa málo, se to ukáže především v této libovůli, v této svobodné vůli, která se projevuje prostřednictvím řeči. Když tedy uvidíte člověka, který dovede jaksepatří zařvat, pak nemusíte mít starosti, že má málo železa; když ale budete mít člověka, který ze sebe sotva vypraví slovo, pak můžete přemýšlet o tom, nakolik tomuto člověku chybí železo. Takže se tedy dá říci: Na tomto se už navenek ukazuje, že člověk železo potřebuje právě ke své svobodné vůli. Tak můžeme také snadno pochopit, že to, co jako železo poletuje vesmírem, co je jako železo v Zemi, souvisí s tím, čím je lidská libovůle, čím je lidská svobodná vůle.

Avšak všechno, co se děje, má také svůj velký vliv na všechno ostatní. A my musíme mít jasno v tom, že železo nás samozřejmě netvoří celé a netvoří ani celý vesmír, neboť jinak bychom byli ze železa. To by sice bylo dobré pro naši sílu, nemohli bychom však obstarávat všechno ostatní, kdybychom byli ze železa. Tady musíme obrátit svou pozornost k tornu, s čím může železo vytvořit nějakou sloučeninu.Nuže, pánové, už jsem vám říkal, že soda, kterou jsem vám nedávno zřetelně popsal, má obzvlášť velký význam pro všechno, co v nás souvisí s myšlením; neboť soda je uhličitan sodný, kysličník uhličitý a sodík. Uhličitan sodný musí perlit nahoru do hlavy. Všechno, co tedy souvisí s naším myšlením, s naší hlavou, co souvisí s tím, že máme vnitřní světlo, to souvisí se sodou. Vzpomínáte si, nedávno jsem to popsal.Také jste ale viděli, že má-li v nás něco takového jako soda vůbec být, musíme přijímat vzdušný kyslík. Vzdušný kyslík přijímáme dýcháním, neboť vzduch se skládá z kyslíku a dusíku; také ještě z mnoha dalších látek, ty ale nehrají až takovou roli. Kyslík přijímáme dýcháním. V nás se tvoří uhlík. Ten v sobě vytváříme prostřednictvím potravin. Kyslík v nás se tady slučuje s kysličníkem uhličitým a sodíkem a my pak do-stáváme uhličitan sodný, sodu. Soda hraje právě v naší hlavě velikou roli. Uhličitan sodný, to znamená sodu, máme v sobě a tato soda se chce vlastně ustavičně dostávat nahoru do naší hlavy. Jen když má být v činnosti rozmnožování, pak musí hrát i při rozmnožování svou roli; to jsem vám ale také říkal. Soda v nás tedy hraje velkou roli.

Nyní bych vám však chtěl něco objasnit. Svého času jsem vám - je to už dost dlouho - vyprávěl o barvách. Ty hlavní barvy vidíte v duze. V duze jdou za sebou fialová, modrá, zelená, žlutá, pak oranžová a potom červená. To jsou barvy, které jsou v duze. Nuže, podívejte, máme-li v duze tyto barvy, pak je vytváří příroda. Avšak tyto barvy můžeme vytvořit také tím, že zcela zatemníme nějakou místnost a necháme v okně jenom jednu jedinou malou dírku na světlo. Tady máme okno, tady dírku na světlo, tady padá dovnitř světlo. Nyní postavíme zde skleněné prizma, takovéto skleněné těleso; tady necháme světlo procházet a tady ted‘ také uvnitř dostaneme ony barvy, tak jak je máme v duze. To pak můžeme promítnout na stěně.

Nuže, pánové, tento sled, tato souvislost barev, která se tu jak v duze, tak i skrze prizma objevuje, má tu vlastnost, že se vlastně správně objeví jenom tehdy, jestliže budeme spalovat plyn nebo použijeme-li sluneční světlo; použijeme-li však jiná tělesa, pak nedostaneme takovýto sled barev, nýbrž pak dostaneme jen jednotlivé barvy. Například můžeme mít za jistých okolností vpravo i vlevo všechno temné, jenom zde uprostřed je krásná žlutá čára. Co tato žlutá čára znamená?

Jestliže vezmeme plamen a dáme do tohoto plamene právě to, co jsem vám zde napsal, sodík, a v tomto plameni ho spálíme, pak dostaneme tuto žlutou čáru, nikoli červenou barvu, nýbrž tuto žlutou. Jestliže tedy vezmete plamen, povedete světlo otvorem vezmete prizma, tak nedostanete sluneční spektrum, ale žlutou čáru. Jestliže si vezmete jenom trošičku sodíku a tuto trochu sodíku dáte do celé této místnosti, pak dostanete onu krásnou žlutou čáru! Vůbec tu nemusí být toho sodíku hodně — všude bude ona krásná žlutá čára; i v tom vůbec nejmenším množství dá sodík onu krásnou žlutou caru.

Pozoruhodné je, že bude-li se člověk dívat někam do vesmírného prostoru a odsud si udělá nikoli sluneční spektrum, ale za odklonění slunečního spektra onu žlutou čáru, tak dostane tuto žlutou sodíkovou čáru téměř odkudkoli. To je zase důkazem toho, že sodík je rozšířen všude ve vesmíru. Pokud si nyní položíte otázku, proč je tento sodík všude rozšířen, pak si musíte odpovědět: aby mohl vznikat uhličitan sodný, ona soda. — Je rozšířen všude proto, aby mohly existovat lidské hlavy. Pánové, železo se vyskytuje všude ve vesmíru proto, abychom mohli mít svobodnou vůli; sodík je rozšířen všude ve vesmíru proto, abychom vůbec mohli mít hlavu. Kdyby se sodík ve vesmíru nevyskytoval, pak bychom vůbec nemohli být s to mít hlavu.

Nuže, co tu všechno musí být, abychom mohli mít jako lidé hlavu? Musí tu být kysličník uhličitý, to znamená kyslík a uhlík, a musí tu být sodík. Sodík, říkal jsem vám, se vyskytuje všude ve vesmíru. Uhlík máme sami, neustále se v nás vytváří prostřednictvím potravin. Jenomže se zase odstraňuje, protože nechceme být člověkem ze samého mrtvého uhlíku, ale člověkem živým, který jen všechno ničí a zase vytváří. Avšak my všude vytváříme uhlík. Čili uhlík máme sami, kyslík přijímáme ze vzduchu, sodík z vesmíru. Ty tu musí být, abychom měli hlavu.

Vidíte nyní: tímto způsobem bychom tedy, kdyby se ve vesmíru vyskytovalo jenom to, co jsem vám teď řekl, mohli mít svou hlavu, a mohli bychom mít svobodnou vůli. Co by nám ale jako pozemským lidem pomohla svobodná vůle, kdybychom neměli ruce a nohy, abychom tu svobodnou vůli mohli používat? Inu, podívejte, k tomu musíme mít možnost výživy! Abychom vůbec mohli být vystavěni z hmoty Země, musíme mít možnost výživy. Ta závisí na tom, že máme ve svém břiše něco podobného jako to, co máme ve svém dýchání. Vdechujeme kyslík; kysličník uhličitý vydechujeme. Kdybychom tento kysličník uhličitý nevydechovali, tak by neměly rostliny uhlík, neboť ho berou z kysličníku uhličitého lidí a zvířat. Čilí rostliny se budují z toho, co lidé a zvířata vydechují. Tak tomu skutečně je. Kyslík nám tedy odnáší náš uhlík; slučuje se s naším uhlíkem. Nejprve ale přece musíme tento uhlík vytvořit, nejprve ho musíme mít. K tornu musíme přijímat potravu. Kyslík je strašně chtivý uhlíku. Když kyslíku nechceme uhlík dát, pak se v tu ránu začneme dusit, když se kysličník uhličitý nemůže dostat ven. V tu ránu se začneme dusit! Čili je tomu tak, že kyslík je zkrátka chtivý. Ovšem náš žaludek musí také přijímat potravu. Tak jako kyslík přijímá uhlík a vytváří kysličník uhličitý, tak musí skutečně chtivě přijímat uhlík náš žaludek. A náš žaludek je velice chtivý pán, on je to, co vlastně dychtí po potravě.

Nyní bychom si mohli představit, že když by uvnitř v tomto žaludku byl také kyslík, tak by to mohlo jít jako to jde směrem ven ústy a nosem (přednášející kreslí). Tady je uvnitř kyslík; kyslíkem je nasáván uhlík. Uvnitř v žaludku by tedy muselo být něco, co také slouží k nasávání potravy. A to tam také je: v žaludku je látka zcela podobná kyslíku, která je ustavičně z žaludku vylučována. Touto látkou je chlór. O sodě jsem vám už říkal, že se používá k bělení prádla a vůbec k praní. Ale chlór se také používá k bělení, je, jak známo, obsažen v modřidle. Je to také látka, která v sobě má světlo, která nese světlo. Chlór je zcela podobný kyslíku.
Zboží zařazeno v kategoriích
E-novinky jednou za 14 dnů
při zájmu o zasílání novinek vložte prosím Váš e-mail
Neváhejte se zeptat:
Po-Pá 10-18
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz